Chudoba je neblahý jev, který má hluboký dopad na život jednotlivců i celých komunit, ale také na jejich fyzické i mentální zdraví. Ovlivňuje životní šance a aspirace jedinců i celých rodin. Evropská síť proti chudobě a sociálnímu vyloučení (EAPN ČR, z. s.) právě vydává přehledovou zprávu Poverty Watch o stavu chudoby v Česku za uplynulý rok.
Je alarmující, že v Česku žije 660 tisíc osob s exekuční zátěží, přičemž asi 400 tisíc lidí je zatíženo mnohačetnými exekucemi (aktuálně probíhá čtyři miliony exekučních řízení). „Systém exekucí a insolvencí je stále nastaven velmi striktně a brání návratu jedinců k oddlužení a návratu na pracovní trh. Státu tímto unikají miliardy na odvodech a jedincům, pracujícím v rámci ‚šedé ekonomiky‘, vzniká druhotná zátěž při zkrácení jejich budoucích důchodů,“ říká Iva Kuchyňková, koordinátorka sociálních aktivit Charity Česká republika a spoluautorka zprávy.
Systém dávek, který je v České republice poměrně komplexní, je zároveň pro řadu lidí těžko dostupný a ne zcela dobře funkční. Toto je znát na problémech spjatých s malou flexibilitou pracovníků, složitostí podávání žádostí, zpožděním výplat, přetížeností úřadů práce a sociálním stigmatem chudých lidí. Palčivým problémem je i nečerpání dávek, na které je nárok, kdy přídavek na dítě čerpá pouhých 25 procent z oprávněných rodičů. Podobně nízké je čerpání příspěvku na bydlení, který pobírá pouze pětina těch, kteří na něj mají nárok.
Česká republika také stále nemá uspokojivě vyřešen systém dostupného bydlení, chybí legislativní rámec a jakákoliv dlouhodobá strategie. Dle Zprávy o vyloučení z bydlení se nějaký typ potíží spjatých s bydlením týká až jednoho milionu obyvatel. Nejohroženějšími skupinami pak jsou typicky matky samoživitelky, senioři a chudí pracující, na které dopadají všechny krize nejvíce (ať už to byla pandemie covidu-19, krize na trhu s energiemi, rekordně vysoká míra inflace či následky války na Ukrajině). Dopad přitom není pouze socio-ekonomický, ale má i svou psychologický rozměr.
Právě chudoba a krize totiž mají přímý dopad na duševní zdraví a celkovou psychickou pohodu (well-being) dospělých i dětí. Na 67 procent dotázaných uvádí finanční těžkosti jako příčiny zhoršení svého duševního zdraví, přičemž 48 procent lidí bojovalo s emociálními a psychosociálními problémy; více než polovina z nich ale neobdržela žádnou profesionální pomoc. Na podzim 2023 vykazovalo 15 procent respondentů středně těžké příznaky deprese a úzkostí, až 30 procent tyto stavy vykazují lidé zatížení špatnou ekonomickou situací. Alarmující jsou pak počty mladých lidí, kdy 4 z 10 žáků devátých tříd přiznalo těžké až středně těžké úzkosti.
Dostupnost dětské psychiatrické a psychologické péče je přitom dlouhodobě velmi špatná.
